Bosna a Hercegovina - Filip Šubrt Photo

“Landscape photography is the supreme test of the photographer - and often the supreme disappointment."

Ansel Adams .


Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina

Bosna leží na západní části Balkánského poloostrova. Na severu a jihozápadě sousedí Chorvatskem (hranice 932 km), se Srbskem na východě (302 km) a s Černou Horovu na jihovýchodě (225 km).

Jméno státu pochází ze dvou regionů, Bosny a Hercegoviny. Oba regiony nemají nijak dané hranice. Bosenská oblast zabírá severní část státu a čtyři pětiny rozlohy. Hercegovina zabírá jižní část.

Bosna a Hercegovina má sušší středomořské klima. V severní části Bosna zasahuje do úrodné Panonské pánve. Zde, podle řeky Sávy, je zemědělská půda intenzivně využívána.

Bosna má přístup k pouhým 20 kilometrům jaderského pobřeží. Jediným velkým městem na pobřeží je město Neum.


Historie

Region Bosny a Hercegoviny byl osídlen již v neolitu, později, v době bronzové, se se objevují Ilyrové. Ti zde v poklidu žijí až do 3 st. př. n.l.

V tomto století sem přiházejí Římané a vzniká konflikt, který trvá až do úplného římského vítězství v 9 st. našeho letopočtu. Během raného středověku dobyl území Bosny byzantský císař Julián I. a připojil ji ke svému impériu.

Bohužel pro Bosnu následují další boje a výměny vládců. Postupně zde vládnou Avaři, Slované a na konec po dlouhou dobu Osmané. Díky Osmanům, a jejich expanzi po Evropě, zažila Bosna období veliké prosperity. Města jako Sarajevo a Mostar se staly kulturními a obchodními centry Osmanů na Balkáně.

Bosna a Hercegovina byla, berlínskou smlouvou, po porážce Osmanů roku 1878 připojena k Rakousko-Uherské monarchii. Politické napětí na Balkáně se v následujících letech jen stupňuje, hlavně díky snahám o nezávislost Bosny a Hercegoviny.

Tyto snahy vyústili i v atentát na následníka Rakousko-Uherského trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda, který byl zavraždě 28. června 1914 v Sarajevu. Tímto atentátem začala první světová válka. Je až s podivem, že Bosna a Hercegovina, přežila první světovou válku, téměř bez úhony.

Po druhé světové válce se Bosna a Hercegovina stává součástí nově vzniklého státu, Svazové republiky Jugoslávie. V tomto soustátí bylo soužití všech národů poměrně poklidné, státy poměrně prosperovaly jak sociálně tak i kulturně a to i za pomoci tzv. doktríny “bratrství a jednoty”.

Nicméně na Koci 80 let, jak se začal rozpadat Sovětský svaz a celý východní blok, začala se rozpadat i Jugoslávská republika. Proto bylo v únoru roku 1992 vyhlášeno referendum (Srbové bojkotovali), které mělo potvrdit vystoupení z Jugoslávie a ustanovení Sarajeva hlavním městem.

V březnu 1992 vyvrcholila Bosenská touha po nezávislosti, začala Bosenská válka o nezávislost. Válka pokračovala celé tři roky, až do roku 1995 kdy byla podepsána Daytonská dohoda, která ukončila tuto krvavou občanskou válku. V této válce zemřelo na 250 tisíc lidí a vysídleno bylo více jak dva miliony obyvatel balkánského poloostrova.

Bosna a Hercegovina

57
10
21
2
13
26