Malta - Filip Šubrt Photo

“Landscape photography is the supreme test of the photographer - and often the supreme disappointment."

Ansel Adams .


Malta

Malta

Malta, oficiální název Maltská republika, je evropská ostrovní země ležící ve Středozemním moři 80 km jižně od Itále, 284 km východně od Tunisu a 333 km severně od Libye. Rozloha Malty činí 316 km2. Přičemž hlavní ostrov Malta má 237 km2, Gozo 68 km2 a nejmenším ostrovem je Comino se 2 km2. Počet obyvatel dosahuje, díky rozsáhlému imigračnímu programu po druhé světové válce, cca. 450 000 obyvatel. To dělá z Malty jednu z nejhustěji obývaných zemí světa. Hlavní město Valletta je se svou rozlohou 0,8 km2 nejmenším hlavním městem členského státu Evropské unie. Malta má jako úřední jazyk, kromě Maltštiny, i angličtinu.

Díky své strategické poloze byla Malta i Gozo osídleni již před sedmi tisíci lety. Na ostrovech se najdou stopy z doby Neolitu, eneolitu a doby bronzové. Z těchto dob pocházejí neolitické kamenné chrámy rozeseté po celém souostroví. Jsou důkazem přítomnosti dávných civilizací, které ostrovy obývaly již před více než 5500 lety, tedy v době, kdy ještě nestála ani Cheopsova pyramida.

Prvním známým národem, který se na ostrově usadil, byly Féničané, kteří založili první kolonie již v 9. stoletím před n.l. Féničané měli v Birgu (Vittoriose)  svou obchodní stanici a je možné, že i název Malta pochází z fénického maleth, což znamenalo chráněné útočiště či přístav. Společně s Féničany se na ostrově usadili i Kartaginci. Po prohrané třetí punské válce se Malty zmocnili Římané, kteří zde vládli až do 9. století,  než se římské impérium zhroutilo. Po pádu římské říše se vlády na ostrovem do 11. století ujali opět afričani. Ti zde zanechali nejen hmotné otisky své kultury, ale ovlivnili především  jazyk místních obyvatel.

V roce 1091 Araby z ostrova vytlačili Normani ze Sicílie. V roce 1283 ostrov obsadili Aragonci a po vzniku Španělského království ji později v roce 1530 španělský král věnoval Řádu svatého Jana (později známému právě podle jména ostrova jako Řád maltézských rytířů). Jedním z hlavních cílů bylo vytvořit silnou námořní základnu, jakou byl před tím ostrov Rhodos ze kterého se Turkům podařilo rytíře vypudit, která by omezila velmi nebezpečné pirátské a nájezdnické choutky tureckých vazalů ze Severní Afriky.

Maltézští  rytíři vládli ostrovu 268 let. Roku 1798 zabral ostrov ve jménu francouzského lidu, císař Napoleon Bonaparte. Francouzi Maltu okupovali pouhé dva roky. Malťanům se je podařilo porazit s pomocí britského impéria. Britové si tím upevnili postavení ve středozemním moři a vládli zde až do poloviny 20. století. 

Již během první světové války hraje Malta značnou roli pro britskou armádu (Malta tehdy dostala přízvisko „nemocniční sestra Středomoří“). Ve známost však vchází jako „nepotopitelná letadlová loď“ v bitvě o Maltu během druhé světové války. V dubnu 1942 je maltskému lidu za zásluhy udělen Svatojiřský kříž, který dodnes zdobí vlajku a státní znak Malty.

Malta je plně nezávislým státem a členem Commonwealthu od roku 1964. Od roku 1974 je republikou a od roku 2004 i členem evropské unie.

Malta

20
52
61
20
18
21
36