Kolosesum - Filip Šubrt Photo

“Landscape photography is the supreme test of the photographer - and often the supreme disappointment."

Ansel Adams .


Související galerie

Kolosesum

Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr (latinsky: Amphitheatrum Flavium, italsky: Anfiteatro Flavio nebo Colosseo), je elipsovitý amfiteátr v centru města Řím. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven.

Výstavba začala za vlády císaře Vespasiana v letech 70–72, stavbu však dokončil až jeho syn, císař Titus, roku 80. Na počest byly uspořádány rekordní hry, které trvaly celých sto dní a nocí. Tento rekord překonal až císař Trajan (r 98-117) , který uspořádal herní maraton, který trval 117 dní a nocí. Při těchto hrách bojovalo na 9 tisíc gladiátorů a 10 tisíc zvířat.

Římské Koloseum je největším amfiteátrem na světě. Eliptická budova měří 188 metrů na délku, 156 metrů na šířku a výška dosahuje 48 metrů. Vnější část je obložena travertinem. Kapacita hlediště byla kolem 55 tisíc diváků, kteří do amfiteátru vstupovali 80 vchody. Nad arénou se rozpínala obrovská plátěná střecha - velarium, chránící diváky před deštěm nebo přílišným slunečním zářením (napínání a rolování střechy zajišťovala zvláštní skupina námořníků.

Nad zemí jsou vidět čtyři patra. První patro je tvořeno sloupy jónskými, druhé dórskými a třetí korintskými. V nejvyšším patře seděli nejméně významní členové římské společnosti a ženy. V dalších částech seděli vždy významnější členové společnosti. Císař seděl vždy ve svlé lóži v první či druhé řadě.

Po zániku Římské říše, v 6 stole, bylo koloseum využíváno různými způsoby, nejčastěji však jako zdroj stavebního materiálu, což zodpovídá za současný zbídačený stav stavby. V roce 1749 papež Benedikt XIV. prohlásil Koloseum za posvátné místo, kde byli mučeni a vražděni první následovnící Ježíše Krista. Na jejich památku zde nechal vztyčit křesťanský kříž. Toto opatření zabránilo dalšímu rabování a zachovalo Koloseum i pro příští generace.

Konstantinův oblouk

Vedle Kolosea stojí jeden z nejkrásnějších a nejzachovalejších vítězných oblouků - Konstantinův oblouk. Tento oblouk je pojmenován po prvním křesťanském císaři starověkého Říma, císarři Konstantinovi. Byl pro něj postaven roku 315, při příležitosti desátého výročí jeho nástupu k moci.

Je 21 metrů vysoký, 25,9 metrů široký a 7,4 metry hluboký (prostřední oblouk je 11,5 m vysoký a 6,5 ​​m široký, boční oblouky 7,4 m do 3,4 m). Stavbu tvoří tři oblouky nad kterými je část zvaná "attic". Tato část je zbudována z cihel obložených zdobeným mramorem.
Oblouk posloužil i v průběhu olympijských her roku 1960, jako cíl maratonského závodu. Tento závod vyhrál, jako první Afričan vůbec, bosý etiopský běžec Abbe Bikila v tehdy platném světovém rekordu 2:15:16