Rektorský palác byl administrativním centrem dubrovnické republiky. Palác byl původně postaven v gotickém stylu, avšak nyní, po několika rekonstrukcích, nese i prvky renesanční a barokní.  

Rektorský palác byl v 15. století dvakrát zničen při výbuchu střelného prachu. Poprvé byl rekonstruován roku 1435, podle plánů architekta Onofria della Cavy, v gotickém stylu. Po této rekonstruskci získal palác svoji dnešní podobu s centrálním atriem a a přední kolonádou.

Další výbuch paláce nastal v roce 1463, kdy výbuch zničil západní průčelí Rektorského paláce. Tuto rekontrukci dostali na starost dva slavní architekti Juraj Dalmatinac a Michelozzo di Bartolomeo Michelozzi. Bohužel Michelozzův návrh byl zamítnut, avšak vliv jím navrhnutých renesančních prvků je patrný na fasádě a kolonádě. 

Po zemětřesení, které postihlo Dubrovník roku 1667, byl palác opět částečně rekonstruován. Z této doby pochází hlavně působivé barokní schodiště.

V Rektorské paláci žil nejen Rektor, volený jen na jeden měsíc, ale sídlily zde  i další úřady Dubrovnické republiky:

• Velká rada (Consilium Maior), kterou tvořili všichni aristorakti dubrovnické republiky po dovršení 18 let.

• Malá rada (Consilium minus). Ta byla tvořena 11 členy Velké rady a Rektorem.

• Soud s věznicí

• Sklad zbraní a střeliva