Split je druhé největší město v Chorvatsku. Je turistickým, ekonomickým, sportovním a dopravním centrem střední Dalmácie.
Split založil římský císař Dioklecián, který si nechal ve splitském zálivu postavit svůj nový palác roku 293 našeho letopočtu.
Význam Diokleciánova paláce daleko přesahuje hranice Dalmácie, dodnes za zdmi paláce žije na tři tisíce obyvatel Splitu. Je to nejzachovalejší stavba římské architektury, která se zachovala z období antiky
Význam Splitu začal růst v 7. století, kdy se zde našli bezpečné útočiště obyvatelé zničené řecké a římské metropole Salonae (dnešní Solin). Zříceniny Solinu můžeme navštívit dodnes, nacházejí se jen pár kilometrů severně od Splitu.
Po pádu benátské republiky roku 1782 se Split dostává na chvilku pod správu Rakušanů a Francouzů než se stane součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které vzniklo po konci první světové války rok u 1918.
Velký rozmach Splitu pak následoval ve dvacátých letech 20. století, kdy se z původního centra Dalmácie, Zadaru, stala italská enkláva. Split tak převzal jeho pozici jako hlavního města.
Během druhé světové války Split obsadila, roku 1941, italská armáda. Naštěstí se zde vyvinulo silné hnutí odporu, které dopomohlo k osvobození od italské okupace v roce 1943. Bohužel po italské kapitulaci se města zmocnila německá armáda, který byla definitivně poražena ve Splitu v říjnu 1944.
Další růst zažil Split po druhé světové válce, kdy se Chorvatsko stalo součástí Jugoslávské republiky. Díky vládním investicím se ze Splitu stalo velmi důležité průmyslové město. Investice se také týkaly přístavu. Z toho se stal jeden z nejdůležitějších přístavů celého Jadranu.
Jako zázrakem přežil Split, téměř bez následků, válku v devadesátých letech i navzdory umístění jugoslávské armády a námořnictva.
