Istanbul je světový unikát, je jediným městem na světě, které leží na dvou kontinentech. Ve své bohaté historii, ale i současnosti, hraje důležitou roli spojnice mezi Evropou a Asií, mezi křesťany a muslimy.

Inspirací pro Istanbul bylo samotné hlavní město římské říše, Řím. Stejně jako Řím je Istanbul postaven na sedmi kopcích. Stejně jako Řím byl Istanbul centrem obrovské říše. Centrem křesťanké byzantské říše byl od čtvrtého do patnáctého století. V této době zde vznikl i slavný chrám Aya Sofya, který je nejslavnějším pamětníkem křesťanství té doby.

Istanbul padl do rukou osmanských Turků roku 1453. Tento rok představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí a ovládla Balkán a východní Středomoří. Od této doby se v Istanbulu staví slavné mešity a budovy, které Istanbulu dávají exotický nádech orientu, který zde většina návštěvníků hledá.

Historie

Přesné datum založení Istanbulu se obvykle datuje k roku 667 před naším letopočtem. V tomto roce měl založit město Řek Byzas z města Megara, jako obchodní místo a přístav chránící úžinu Bospor. Tato nová řecká kolonie dostala jméno podle svého zakladatele Byzanc a vyrostla v jeden z nejdůležitějších států v celé řecké říši.

Roku 64 před. nl. začlenili Byzanc do své říše Římané. Ti jej skoro celý zničili roku 195 našeho letopočtu. Císař Septimius Severus se tak pomstil místnímu obyvatelstvu za to, že se postavilo za jeho rivala a předchůdce císaře Pescenniusa Nigera.

Po porážce svého soka Licinia roku 324 našeho letopočtu sem přemístil nové hlavní město římské říše císař Konstantin. Své nové sídlo pojmenoval císař Konstantin “Nový Řím”, ale to si posléze rozmyslel a pojmenoval jej po své osobě jako Konstantinopol. Císař začal okamžitě i s přestavbou města, postavil Velký palác (ten se do dnešních dnů nedochoval) a mnoho veřejných budov pro své poddané. Kromě výstavby města sehrál Konstantin i velikou roli v šíření křesťaňství, ačkoliv byl pokřtěn těsně před svou smrtí. V roce 312 zvítězil v bitvě u Milvijského mostu, k čemuž mu měl podle filozofů Lactantia a Eusebia dopomoci křesťanský Bůh. Poté v roce 313 vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše.

Roku 1307 se začíná na východní hranici byzantské říše formovat nový, silný stát, Osmanská říše, kterou vede Osman I. Tento muslimský stát se brzy začíná rozpínat až roku 1422 dosáhne hranice samotné Konstantinople. Volání o pomoc císaře vyslyší Maďaři a vyšlou na pomoc křížovou výpravu čítající 25 tisíc muzů. Tato pomoc však již byzantskou říši nemohla zachránit. Konstantinopol a sní i celá byzantská říše padne roku 1453.

Osmanská říše si udržela své výsostné postavení až do 19. století. V průběhu 19. a 20. století však ztrácí mnohá území během válek s Ruskem a Rakousko-Uherskem. Díky tomu vznikají na Balkáně i nové státy Srbsko, Řecko a Bulharsko. Po první světové válce se Osmanská říše, i přes slavné vítězství u Gallipoli ocitá na straně poražených. Istanbul je obsazen vítěznými mocnostmi, Francií a Velkou Británíí. Za pět let byla pod vedením Kemala Atatürka (vlastním jménem Mustafa Kemal Paşa) ustanovena republika, z taktických důvodů však došlo k přesunutí sídla státu do Ankary. Ta leží ve vnitrozemí a v případě další války by nebyla tak snadno napadnutelná. Istanbul poprvé ve své historii se stal pouhým městem.