Tokio (japonsky: 東京) je hlavní město Japonska a sídlo japonského císaře. Název znamená Východní hlavní město.

Tokio není v Japonsku oficiálně město. Na území prefektury Tokio se pouze nachází vládní budovy, císařský palác a hospodářské, kulturní a dopravní centrum oblasti megalopole označované v Japonsku jako Kantó, v zahraničí jako Tokio. Samotné Tokio nemá jedno městské centrum, ale řadu menších či větších center. Ta jsou rozmístěna po obvodě kruhové městské železnice v centru Tokia.

V samotném Tokiu žije více než 9 milionů obyvatel (s předměstími okolo 40 milionů), což je asi 10 % (resp. 25%) japonské populace, a je největším městem Japonska.

Tokio bylo původně malou rybářskou osadou nazvanou Edo. V roce 1457 v něm byl postaven hrad Edo a roku 1590 se Edo stalo základnou pro Ieyase Tokugawu. Když se v roce 1603 stal šógunem (vojenský vládce Japonska), učinil z města centrum své vlády. Během této éry zažilo Edo ohromný rozvoj a už v průběhu 18. století dosáhlo velikosti 1 milionu obyvatel. Tokio se tak stalo fakticky hlavním městem celé říše, ačkoli císař sídlil v královském hlavním městě Kyoto. Když byl šógunát byl po 263 letech vlády svržen, tak se mladý císař v roce 1869 přesunul z Kyota do Tokia (Eda). To už bylo Edo kulturním i politickým centrem celého Japonska,  hrad Edo se stal císařským palácem a v roce 1943 došlo sloučením menších oblastí k vytvoření dnešního Tokia. 

Tokio je dnes se svými skoro 40 miliony obyvatel momentálně považováno za největší velkoměsto na světě.