Phnom Penh

Phnom Penh , někdy je nazýván jako "Perla Asie" nebo "Paříž východu",  je hlavním a největším městem Kambodžského království. Leží v jiho-centrální části země na břehu řek Tonlé Sap a Mekong. Obě řeky poskytují Phnom Pennu důležité zásoby sladké vody a i ostatního přírodní bohatství. Přestože město leží 11,89 metrů nad řekami, je v období monzunových dešťů obětí vylitých koryt a následných povodní.

Phnom Penh je hlavním městem již od koloniálních dob, kdy si jej za hlavní město zvolila francouzská koloniální vláda. V průběhu její vlády vyrostlo z Phnom Penhu  nejen hlavní město ale i hospodářské, průmyslové, politické a kulturní centrum Kambodže.

Nejlepší dobou pro návštěvu Phnom Pennu jsou zimní měsíce (listopad až leden), kdy teploty dosahují 30 stupňů a je minimum srážek. Od února začínají teploty stoupat až k těžko snesitelným 38 stupňům. Po suché a horké sezóně začíná období srážek, nejdříve prší jen pár minut odpoledne, poté následují i větší lijáky po kterých následují veliké záplavy.

Historie

Legenda praví, že Phnom Penh založila dáma jménem Penh, poté co na břehu řeky Mekong našla čtyři sošky budhů. Tyto sošky pak umístila na nejvyšší bodě ve městě, kde později vyrostla Pagoda Wat Phnom, známém jako Phnom Penh (hora Penh).

Ve třicátých letech patnáctého století se khmérští vládci rozhodli opustit staré hlavní město Angkor, které stálo mimo obchodní trasy a velmi těžce odolávalo útokům siamského království, a zvolili si jako nové hlavní město Phnom Penh. Hlavní výhodou nového hlavního města byla především centrální poloha uvnitř říše a břehy řek Tonle Sap a Mekong, přes které se provozoval obchod s Čínou a Laosem.

V polovině šestnáctého století roste díky obchodu význam Phnom Penhu a stává se z něj důležité místo. Ve velikém počtu sem míří obchodníci nejen z pevninské Číny ale i Indonésie. Období slávy však trvalo pouhé jedno století. V sedmnáctém století dochází k útlumu díky stoupajicí síle sousedních království (Vietnamu a Thajska). Celkový úpadek království zastavil až francouzský protektorát z roku 1863.

Francouzský protektorát v Kambodži vtiskl Phnom Penhu dnešní architektonickou podobu. Rozdělil město do distriktů a čtvrtí. Francoužští a Evropští obchodníci obývali severní oblast města mezi dnešním Monivong Blvd a řekou Tonle Sap. Franouzský protektorát končí až roku 1953 a zanechává po sobě několik architektonických skvostů (královský palác, Národní muzeum, Psar Thmei). Avšak i poté se růst města v této post-nezávislé době, díky králi Norodomovi Sihanoukovi, nezastavil.

Král Sihanouk vládl pouze do roku 1970, kdy byl svrhnut. V tomto roce žilo ve město půl milionu obyvatel. V důsledku vietnamské války, která zasáhla i území Kambdože, se počet obyvatel Phnom Penhu, díky uprchlíkům, zvětšil do roku 1975 až na tři miliony.

17. dubna 1975 Phnom Penh dobyli Rudí Khmérové. Ti okamžitě celé město evakuovali (ve skutečnosti vyhnali všechny obyvatel) na venkov. Za této tříleté hrůzovlády žilo ve městě jen několik tisíc obyvatel. Ve městě mohli žít jen členové vládnoucí strany rudých khmérů, tovární dělníci a vojáci.

Počet obyvatel Phnom Penhu začal postupně růst až po osvobození Kambodže Vietnamskou armádou. Ještě v osmdesátých letech bylo vidět na ulicích více krav než automobilů.