Kuba je největším ostrovem v Karibiku. Nachází se 145 km jižně od Key West na Floridě, mezi Kajmanskými ostrovy a Bahamami, západně od ostrova Haiti, východně od Mexika a severozápadně od ostrova Jamaika. Ostrov Kuba je dlouhý 1250 km a široký 191 km v nejširším bodě a v nejužším 31 km.

Kuba, oficiálně Kubánská republika, má podle oficiální sčítání obyvatel z roku 2010 11 241 161 obyvatel. Z toho jich více jak 2 miliony žije v hlavním městě Havana.

Z geografického hlediska se jedná o ostrov nížinatý, kromě pohoří Sierra Maestra, kde se nachází i nejvyšší hora ostrova Pico Turquino (1974 m.n.m.). Kromě hlavního ostrova patří státu Kuba mnoho dalších menších ostrovů, ostrůvků a korálových útesů.

Počasí na Kubě je velmi teplé, klima subtropické po celý rok. Období dešťů trvá od května do října. Období hurikánů pak od července do listopadu, přičemž nejhorší jsou měsíce říjen a listopad. Nejhladnější a pro turistiku nejlepší je období naší zimy a jara, tedy leden až duben, kdy prší nejméně.

Novodobá historie Kuby se začala psát s příchodem Kryštofa Kolumba v roce 1492 a následné invazi Španělů. V té době na území Kuby žili jen Indiáni ze skupiny  Guanahatabey, Ciboney a Taíno. Tito domorodci však byli brzy po příchodu Španělů vyvražděni nebo zemřeli na nové nemoci, které s sebou Evropani přivezli. Díky tomu byla v následujících letech potlačena i kultura a jazyky domorodých kmenů a prosadila se španělština s evropskou kulturou a náboženstvím. Od roku 1511 španělé zakládají své osady. Nejvýznamnější osadou se pak stává přístav Havana, odkud se vyváží a přiváží suroviny do Španělska a Evropy.

Na začátku 18. století se začíná na Kubě rozvíjet cukrovarnický průmysl, který potřebuje obrovské množství levné pracovní síly. Tu našli kolonizátoři v Africe, odkud přivezli tisíce otroků na plantáže. Doutnající nenávist mezi otroky a bílými vyústili v otevřenou válku v letech 1867 až 1878. Díky této válce bylo otroctví na Kubě zrušeno roku 1896. V roce 1895 začal kubánský básník José Martí vést boj za nezávislost Kuby. Tyto boje skončily smlouvou o nezávislosti Kuby pod ochranou USA z roku 1899.

Americká okupace Kuby skončila již roku 1902. Během této okupace američani potlačili epidemii žluté zimnice, ale hlavně přinesli obrovský kapitál, který na Kubě investovali. Díky tzv. Plattovu dodatku z roku 1902, mohli američané zasahovat do kubánských záležitostí. Dodatek umožňoval kontrolovat do jisté míry kubánskou zahraniční politiku a prosazovat americké ekonomické zájmy na ostrově. Součástí dodatku bylo i právo na vybudování vojenské základny na Kubě, dnešní základna Guantánamo.

V roce 1933 nespokojená skupina armádních důstojníků, pod vedením seržanta Fulgencia Batisty, provedla na ostrově státní převrat a svrhli prezidenta Gerarda Machada. Ten na konci úplně ztratil veškerou podporu místních obyvatel a i USA. 

Roku 1956 zahájil na Kubě revoluci Fidel Castro Ruz. Ten spolu se svými spolubojovníky bratrem Raulem a argentinským lékařem Ernestem Che Guevarou začal útočit na batistův režim z pohoří Sierra Maestra. Rychle začali získávat podporu mezi místním obyvateli, které Batistu nenáviděli. USA, i díky tomu, ukončili vojenskou pomoc Kubě v roce 1958. Na Nový rok 1959 pak z Kuby prchá i prezident Batista a moci se ujímá Fidel Castro.