Romulův chrám je bývalý pohanský chrám, který se nachází na římském Foru Romanu. Dnes je součástí křesťanské baziliky Santi Cosma e Damiano (Bazilika svatého Kosmy a Damiána). Chrám má kruhový půdorys s dvěma postranními apsidami, které se během staletí zřítily, a je zastřešen uzavřenou kupolí. V mírně vyklenutém průčelí, v němž jsou vybudovány čtyři částečně zastavěné výklenky, jsou zasazeny původní bronzové dveře se stále fungujícím zámkem. Vchod s dveřmi, jejichž stáří se odhaduje na 4. století, je zarámován dvěma sloupy z červeného porfyru.

Romulův chrám je bývalý pohanský chrám, který se nachází na římském Foru Romanu. Dnes je součástí křesťanské baziliky Santi Cosma e Damiano (Bazilika svatého Kosmy a Damiána). Chrám má kruhový půdorys s dvěma postranními apsidami, které se během staletí zřítily, a je zastřešen uzavřenou kupolí. V mírně vyklenutém průčelí, v němž jsou vybudovány čtyři částečně zastavěné výklenky, jsou zasazeny původní bronzové dveře se stále fungujícím zámkem. Vchod s dveřmi, jejichž stáří se odhaduje na 4. století, je zarámován dvěma sloupy z červeného porfyru.

Romulův chrám je bývalý pohanský chrám, který se nachází na římském Foru Romanu. Dnes je součástí křesťanské baziliky Santi Cosma e Damiano (Bazilika svatého Kosmy a Damiána). Chrám má kruhový půdorys s dvěma postranními apsidami, které se během staletí zřítily, a je zastřešen uzavřenou kupolí. V mírně vyklenutém průčelí, v němž jsou vybudovány čtyři částečně zastavěné výklenky, jsou zasazeny původní bronzové dveře se stále fungujícím zámkem. Vchod s dveřmi, jejichž stáří se odhaduje na 4. století, je zarámován dvěma sloupy z červeného porfyru.

Romulův chrám je bývalý pohanský chrám, který se nachází na římském Foru Romanu. Dnes je součástí křesťanské baziliky Santi Cosma e Damiano (Bazilika svatého Kosmy a Damiána). Chrám má kruhový půdorys s dvěma postranními apsidami, které se během staletí zřítily, a je zastřešen uzavřenou kupolí. V mírně vyklenutém průčelí, v němž jsou vybudovány čtyři částečně zastavěné výklenky, jsou zasazeny původní bronzové dveře se stále fungujícím zámkem. Vchod s dveřmi, jejichž stáří se odhaduje na 4. století, je zarámován dvěma sloupy z červeného porfyru.

Chrám Antonina a Faustiny Chrám Antonina a Faustiny (Tempio di Antonino e Faustina) je antický chrám, jenž se nachází v severní části římského Fora Romana. Je jedním z mnoha, které byly časem přeměněny na kostely, a proto v dnešní době naleznete tuto stavbu také pod názvem San Lorenzo in Miranda. Chrám nechal vystavět římský císař Antoninus Pius pro svou zesnulou manželku Faustinu, kterou hluboce miloval. Často prohlašoval, že by raději žil na poušti s ní, než v krásném paláci bez ní. Smrt své manželky, jež nastala pouhé tři roky po císařově nástupu na trůn. Stavba chrámu započala v roce 141 ihned poté, co byla Faustina zbožštěná. Již ve své době byl Chrám Faustiny jednou z nejhonosnějších staveb na Foru Romanu. V roce 161 zemřel Antoninus Pius a krátce po své smrti byl prohlášen za boha. Na podnět Antoninova nástupce

Chrám Antonina a Faustiny Chrám Antonina a Faustiny (Tempio di Antonino e Faustina) je antický chrám, jenž se nachází v severní části římského Fora Romana. Je jedním z mnoha, které byly časem přeměněny na kostely, a proto v dnešní době naleznete tuto stavbu také pod názvem San Lorenzo in Miranda. Chrám nechal vystavět římský císař Antoninus Pius pro svou zesnulou manželku Faustinu, kterou hluboce miloval. Často prohlašoval, že by raději žil na poušti s ní, než v krásném paláci bez ní. Smrt své manželky, jež nastala pouhé tři roky po císařově nástupu na trůn. Stavba chrámu započala v roce 141 ihned poté, co byla Faustina zbožštěná. Již ve své době byl Chrám Faustiny jednou z nejhonosnějších staveb na Foru Romanu. V roce 161 zemřel Antoninus Pius a krátce po své smrti byl prohlášen za boha. Na podnět Antoninova nástupce

Chrám Castora a Polluxe Jedna z nejznámějších dominant Fora Romana. Tři jemně kanelované sloupy s překladem zdobeným reliéfy je jediné, co zbylo z chrámu, který byl zasvěcen bratrům Heleny Trojské. Ti se prý zjevili při bitvě u jezera Regillus v roce 499 před Kristem, aby pomohli Římanům porazit Etrusky. Castor a Pollux bývají někdy označování jako Gemini - Blíženci, mluví se o nich jako bratrech, nevlastních bratrech, někdy též o dvojčatech. Jsou symbolem pevného bratrského pouta, které neskončilo ani smrtí jednoho z nich, dokonce jsou jako dvě výrazné hvězdy součástí souhvězdí Blíženců. Staré báje oba bratry opěvují jako nejslavnější hrdiny po Héraklovi. Jejich jména v řecké mytologii jsou Kastór a Polydeukés.

Vespasianův chrám Budovu nechal založit v roce 80 n. l. císař Titus na počest svého otce Vespasiana. Tita postihla smrt dva roky po zahájení výstavby, a proto práce dokončil jeho bratr a poslední císař dynastie Flaviovců Domitianus. Chrám byl dostavěn a slavnostně zasvěcen Titovi a Vespasianovi roku 87. Po dlouhou dobu nevěnoval žádný z dalších císařů flaviovské budově pozornost, a proto postupem času začala chátrat. Stavba se své rekonstrukce dočkala roku 200, kdy císař Septimius Severus vydal pokyn k částečné rekonstrukci chrámu.